|
Noc byla jasná, ale jenom přes Měsíc se táhnul pás mraků. Táhnul a táhnul, až mi to přišlo divné, jako schválnost, jako by byl cudný a styděl se, že mu chybí šešulka a natáhl před sebe osušku. Nakonec se přece jen odhalil a maličký zbytek jsme přece jen zahlédli. A já ho vyfotil Canonem S3 IS, podle záznamu v 21.35, takže s křížkem po funuse – skoro. Teď ráno jsem pak s jistým pohnutím četl na webu, že “Díky jasnému počasí mohli lidé v České republice pozorovat ve čtvrtek večer částečné zatmění Měsíce.” Jak kde. Ve Zvoli byl Měsíc cudný. Nicméně, přistupme k věci.
Zmíněný Canon IS S3 (v pondělí bude jeho recenze) je momentálně aparát s nejdelším sklem, jeho zoom má rozsah 36 – 432 mm (ekv.). Přiznám že jsem se pokoušel o snímky Měsíce už dříve, ale taky přiznám, že jsem tomu nevěnoval žádné extra úsilí a že výsledky nebyly nijak úchvatné. Přístroj jsem nastavil na manuální ostření a také na manuální expozici – nechtěl jsem nechat automatiku cvičit na rozdílech jasného kotouče a černého pozadí. Expozici jsem nalezl zkusmo, byla to 1/400 při F 3.5. Bohužel i při té “čtyřstovce” zaujal Měsíc jen malou plochu na obrazovém poli. Obrázek, který zde vidíte, je tedy výřez 1:1. Pro webové účely to jde jakž takž, bohužel pro tisk by to žádná sláva nebyla, ani na pohlednicový formát. Na astronomické fotky přece jen potřebujeme jiné sklo…
|